Život a práce u moře. Jak se žije Lence v Malajsii?

Lenka Gazdová
Malajsie
Příběhy & rozhovory

Jaké je to odjet žít k moři a vdát se tam? Lenka, alias Češka v Malajsii, se s námi podělila o její příběh na ostrově Langkawi v Malajsii. V článku se dozvíte jak se na Langkawi dostala, jaký je život s muslimem, co na Langkawi ochutnat a kam se podívat. 

Leni, jak ses dostala do Malajsie, konkrétně na ostrov Langkawi?

Úplně poprvé v listopadu 2017, kdy jsem začínala svoji 6 měsíční cestu po JV Asii. Tedy v plánu bylo 6 měsíců, cesta se ale nakonec prodloužila. Z Malajsie, kterou jsem původně ani neměla v plánu navštívit, jsem byla od prvního okamžiku nadšená, z Langkawi ještě více. Tenkrát jsem zde měla dobrovolničení v jednom malém rodinném resortu – původně na 3 týdny, byla jsem z ostrova ale tak nadšená, že jsem si pobyt o 2 týdny protáhla.

S majiteli resortu jsem se původně domluvila, že se po návštěvě Thajska a Myanmaru vrátím, budu u nich pokračovat a cestovat kolem. Z toho nakonec sešlo, protože jsem se rozhodla cestovat a pokračovat dál, na Langkawi jsem se ale několikrát vrátila.

Poslední návštěva byla v září 2018, kdy jsem jela na Langkawi za kamarádkou na návštěvu. Ta mě seznámila s mým mužem, čímž bylo ukončeno rozhodování, zda zůstat v Thajsku nebo v Malajsii a já se usadila na Langkawi.

Co děláš na Langkawi? A kde tě najdeme? Langkawi není zrovna malý ostrov.

Živím se jako průvodce pro Čechy a Slováky, kteří k nám přijíždějí na dovolenou. Bydlím v menší vesnici Kedawang, která je zhruba 5 minut jízdy od hlavní turistické části Cenang. Takže ideální kompromis – mám úžasný klid a zároveň jsem kousek od pláže, letiště, obchodů a všeho dalšího, co potřebuji.

Pokud bych chtěla jet na Langkawi na dovolenou, jaké služby mi můžeš nabídnout?

Dělám hlavně výlety, přičemž se vždy snažím lidem ukázat všechna zajímavá místa Langkawi, a to nejen hlavní turistické atrakce, ale také ty, na které většina návštěvníků ostrova nezabloudí. Snažím se, aby lidi zažili ostrov z trochu jiné stránky, poznali místní tradice, řemesla, kulturu a jídlo. Poslední zmiňované bych označila za jakousi spojovací linii mezi všemi mými službami – jídlo jsem vždycky milovala, takže mám Food Tour, při které beru zákazníky na Night market a večeři a vysvětluji jim vše o místní kuchyni, kurzy vaření, kde se lze dozvědět nejen hlubší teorii, ale také se něco naučit, a sepsala jsem malajskou kuchařku a průvodce restauracemi na Langkawi, kde je 70 tipů na různé podniky a spousta dalších užitečných informací. V neposlední řadě se při každém výletě snažím, aby se zákazníci dobře najedli.

Kromě výše uvedeného dokáži také poradit s výběrem ubytování, zajistit transfery nebo s nimi pomoci, zákazníkům také často pomáhám s nákupem SIM karet či výměnou peněz. Prostě všechno, s čím si nevědí rady.

Jaké je malajsijská kuchyně? Co bys určitě doporučila ochutnat na Langkawi?

V Malajsii žijí 3 hlavní etnické skupiny – Malajci, Číňané a Indové, takže definicí pro malajsijskou kuchyni je jednoznačně „pestrost“. Kromě jídel uvedených skupin tu najdete i jejich různé fúze, dále kuchyně jiných asijských zemí, například Thajska, Indonésie, Japonska či Korei, nechybí ani jídla Blízkého Východu.

Pokud bychom se bavili o nejtypičtějších jídlech Malajsie je to rozhodně Nasi Lemak, Rendang, Curry Ayam a Roti Canai, dále pak nudle a rýže v různých úpravách.

Co se týče samotného Langkawi, tak jelikož jsme ostrov, můžete si dosyta užít ryb a mořských plodů. Největším hitem mezi zákazníky je Ikan Bakar (grilovaná ryba), která nepatří mezi pálivá jídla a i přes jednoduchost použitého koření vás její chuť rozhodně nadchne.

Na Langkawi ses provdala za Malajce. Co všechno si musela splnit jako cizinka?

To už mi snad raději ani nepřipomínej… Vyřízení všech papírů na svatbu nám zabralo zhruba 10 měsíců. V první řadě je v Malajsii (v případě, že si berete Malajce) nutné konvertovat k islámu, pak je potřeba mít dokument prokazující právní způsobilost k sňatku (= potvrzení, že jste svobodní), o který se žádá na ambasádě, je nutné udělat registraci do mešity a musí vám být soudně přidělen „Wali“, tzn. váš zástupce (standardně za ženu podepisuje svatební smlouvu otec nebo bratr, který musí být muslim, takže pokud nikoho takového nemáte, je nutné soudně stanovit někoho jiného). Jelikož si Malajsie a Česká Republika navzájem neuznávají dokumenty, musí být všechno superlegalizované, což lze udělat pouze v Kuala Lumpur. Dále jsme pak potřebovali (oba dva) testy na HIV, čemu jsem se jako cizinka naopak vyhnula byl předmanželský kurz, který je povinný pouze pro Malajce.

Jak se k tobě jako k cizince místní chovají? Jací vlastně jsou místní? A co malajští muži?

Já jsem nikdy nevnímala žádné velké rozdíly v chování a to, že jsem cizinka. Lidi jsou veskrze milí a příjemní a na veřejnosti se k vám vždy budou chovat hezky. Nejen v Malajsii ale i v ostatních asijských zemích se obecně nepovažuje slušné ukazovat na veřejnosti negativní emoce, což je přesně ten důvod, proč se zde většina návštěvníků cítí tak dobře. Na druhou stranu má to i své nevýhody – nikdy nevíte, na čem doopravdy jste. Každopádně já jsem se nikdy s žádnou nevraživostí nesetkala.

Co se týče místních mužů, tak já už po těch lidech života v Malajsii nějaké moc velké rozdíly nevidím. Každopádně bych řekla, že se k ženám chovají rozhodně slušněji než Češi…v Malajsii můžete opravdu zapomenout na nějaké nevhodné sexistické narážky, vtípky a podobně. Záleží také ale na tom, o jakou skupinu obyvatel se jedná, třeba Indové jsou poněkud jiná kapitola než Malajci a upřené zírání, které je leckdy až nepříjemné, jim opravdu není trapné.

Jaký je běžný život malajsijské ženy? V čem se liší od tvého?

Můj život a život malajsijské ženy se liší maximálně v tom, že máme každá jinou práci. Ženy zde normálně pracují, často již velice brzy po porodu – na štědrý rodičovský příspěvek po 3 roky můžete v Malajsii zapomenout. Takže starost o domácnost, o děti, občas zajít na kosmetiku, ven s kamarádkami, sportovat… Nic co by se nějak vymykalo tomu, co děláme my v ČR. Pokud se jedná o Malajky (= muslimky), tak jim čistě teoreticky přibývá povinnost modlit se 5x denně, reálně se ale většina lidí, bez ohledu zda jsou to muži nebo ženy, tak často nemodlí.

Malajsie je z velké části muslimská země, nosí ženy na Langkawi hidžáby?

Většina ano, ale ne všechny. Znám i takové, které nosí outfity tak minimalistické, že já bych se v nich styděla vylézt z domu. Já sama nosím v běžném životě normálně kraťasy, krátké sukně, tílka, bikiny. Na různé svátky, rodinné oslavy nebo pracovní večeře s kolegy manžela a jejich rodinami si většinou beru dlouhé sukně a krátké nebo dlouhé rukávy – záleží na příležitosti a na tom, kam a s kým jdeme. Hidžáb nenosím nikdy, jedinou výjimkou je pokud jde člověk na islamic office, tam je to opravdu nutné, ale zase to není místo, kam by člověk běžně chodil.

V této souvislosti bych ještě podotkla, že se poslední dobou objevují zvěsti, že po cizinkách na Langkawi může být vyžadováno kompletní zahalování. Což je totální nesmysl. Nikdo cizinky-nemuslimky k ničemu takovému nenutí, žádný takový zákon ani nařízení neexistují. Naopak nošení hidžábu je vyhrazeno pouze a výhradně muslimkám, ostatní ženy si ho správně ani vzít nesmí.

Máš jako manželka muslima nějaké povinnosti nebo zákazy, které se liší od naší kultury?

Jedinou „povinností“ je účast na rodinných oslavách konce Ramadánu (Hari Raya Aidilfitri), což je veskrze milá povinnost.

Jinak ale samotný Ramadán nedodržuji, nemodlím se, do mešity nechodím, oblékám se jak chci, cestuji sama, bavím se s muži, pracuji, zajdu si na drink nebo si dám kus vepřového. Takže žádné zákazy a omezení nemám.

Na Langkawi už jsi dlouho, určitě máš nějaké zkušenosti s úřady, zdravotnictvím...zkus nám to nějak krátce shrnout ve srovnání s Českou republikou.

Tak s úřady je to asi takové, že na jednu stranu se setkáte s šílenou byrokracií a (pro mě) absolutně nelogickými a zbytečnými nařízeními, úkony či pravidly, na druhou stranu se zase spousta věcí neliší.

Zdravotnictví je, stejně jako školství, rozděleno na státní a soukromé. Malajsijci nemají povinné zdravotní pojištění jako máme my, mohou si ale dobrovolně uzavřít soukromé dle vlastní volby, přičemž jich mohou mít i více. Pokud máte jakýkoli zdravotní problém, můžete jít buď ke státnímu doktorovi či do nemocnice nebo k soukromému. Státní zdravotnictví je dotované a tak nějak dostanete to, co si zaplatíte = nic moc. Například sestry v nemocnicích se o pacienty nestarají zdaleka tak jako u nás. Nejste schopní si sami nakrájet jídlo nebo se umýt? Nezájem, musíte u sebe mít někoho z rodiny, kdo tyhle věci udělá. Soukromé kliniky a nemocnice jsou naopak na naprosto špičkové úrovni a s dokonalým servisem, zase vás ale budou něco stát. Na druhou stranu jsou ale oproti ČR pořád relativně levné, například trhání zubu u soukromého zubaře mě stálo 500 Kč.

Zhruba podobně je to i se školkami a školami – spokojíte-li se s běžnou úrovní vzdělání, dáte dítě do státní školy, chcete-li pro své dítě top vzdělání a přístup, dáte ho do čínské nebo mezinárodní.

Obecně by se to dalo shrnout tak, že stát vám v Malajsii moc nedá, zároveň vám ale moc nebere – sociální a zdravotní pojištění nejsou povinné, daně jsou nízké. Různé přídavky a finanční podpory existují pouze pro nejnižší příjmovou skupinu, důchody mají pouze státní zaměstnanci. Ani pro ně však nejsou příspěvky nijak závratné, takže pořád platí, že se o sebe člověk v Malajsii musí postarat sám, šetřit, myslet na budoucnost atd.

Co ti z Čech chybí a co naopak vůbec nechybí?

Normálně říkám, že mi z ČR nic nechybí, ale teď zrovna jsem zde na dovolené a zítra letím zpátky do Malajsie a ty nákupy byly docela velké. Beru si hlavně takové věci, co se na Langkawi opravdu sehnat nedají, například české knížky, slivovice, gulášové koření, piškoty nebo paštika. Jinak se spousta věcí dá na Langkawi koupit a běžně vařím česká jídla. Pokud ale nic z výše uvedeného nemám, nijak extra mě to netrápí, už jsem si poměrně zvykla na místní stravu.

Co mi vůbec nechybí je počasí. Teď jsem měla štěstí, že jsem si užila nádherný podzim, ale jakmile začalo být chladněji, deštivo, mlhy, prostě takové to typicky vlezlé sychravé podzimní počasí, tak už se opravdu těším zpátky.

Co máš na Langkawi nejradši a co bys mu vytkla?

Rozhodně přírodu, klid, pohodu a obecně jednodušší styl života. Přeci jen, když žijete na ostrově, tak veškerý stres odplavíte rychleji než ve městě mezi paneláky.

Výtky by se nějaké rozhodně našly a souvisejí především s infrastrukturou, rozvojem ostrova, přístupem k turistickému ruchu…ale to už jsou takové věci, které běžný návštěvník nijak nepocítí a ani mě osobně v životě nijak nepřekážejí.

Co rozhodně na Langkawi zažít/navštívit?

Pokud bysme se bavili o těch hlavních atrakcích, tak rozhodně Sky Cable Car a Sky Bridge, což je lanovka a most zavěšený na pohoří Machinchang. Teď se tam ještě dostavuje jedna vyhlídková plošina, která bude dost adrenalin. Super jsou taky mangrovy, jet ski nebo plavba na jachtě.

Určitě bych ale návštěvníkům doporučila nezaměřovat se nejen na hlavní atrakce, ale podívat se i na jiná místa, například vedlejší Tuba island, či si vyzkoušet tradiční řemesla, třeba Mengkuang, což jsou výrobky pletené z trávy. Pro ty, kdo mají rádi pohyb, pak mohou být zajímavé třeba treky, tras máme na Langkawi několik v různých délkách a obtížnostech. Kdo má dost času, může se z Langkawi vypravit na pár dní na nedaleký thajský ostrov Koh Lipe.

V případě zájmu o výlety, ať už klasiku nebo něco netradičního, mne stačí kontaktovat. Budu se těšit!

Děkujeme Lence za rozhovor a přejeme hodně štěstí na Langkawi.

Více informací o Češce v Malajsii naleznete zde.

Proč se vydat zrovna do Malajsie a a co potřebujete vědět před cestou si můžete přečíst zde.

 

631 Zobrazení