Dechberoucí příroda, naprosto odlišný způsob života, tajemstvím opředená kultura a všudypřítomná pohoda. I to jsou důvody kvůli kterým Lenka ze Simply Horas začala pravidelně cestovat na Sumatru, až se toto místo stalo jejím druhým domovem. V minulém rozhovoru nám Lenka představila čemu se na Sumatře věnuje. Kromě přiblížení způsobu pořádání na míru šitých dovolených, jsme se dnes Lenky ptali i jak vnímá místní kulturu a jaká jsou její doporučení obecně při cestování světem.

Lenka, pokud bych chtěla jet na Sumatru na dovolenou, jaké služby mi můžeš nabídnout?

Všechny naše cesty jsou privátní, neděláme skupinové zájezdy, chceme, aby si naši klienti užili cestování s těmi, se kterými se cítí dobře a jsou sehraní. S klientem nejdříve proberu jeho představu o dovolené, časové možnosti, co by si přál vidět, co by si přál zažít, jestli ho více láká džungle, sopky nebo panenské ostrovy. Poté mu sestavím itinerář na míru, kde upřednostním preferované oblasti. Klienty na cestu připravím, vše vysvětlím a se vším pomůžu. Před cestou tak naši cestovatelé odjíždí s čistou hlavou, připraveni a bez obav. Po příletu na Sumatru už vás čekáme na letišti a tím začíná naše společné dobrodružství. Cestujeme vlastním automobilem, což nám umožňuje zastavit kdekoliv a kdykoliv si přejeme. Vzdálenosti na Sumatře jsou opravdu velké a při několikahodinovém přejezdu uvítáte občasnou zastávku a vaše tělo vám za protažení poděkuje 😊 po celou dobu se staráme o vaše bezpečí i pohodlí, bereme vás na místa, kam byste se jako sólo cestovatel jen těžko dostali a nebo na místa, která ještě nikdo jiný neobjevil. Naší velkou předností jsou právě hluboké znalosti místní fauny a flory. Jen malá hrstka místních průvodců je schopna několikadenních výprav do džungle a předat vám veškeré informace o všem, co kolem sebe vidíte a co každým okamžikem prožíváte. Dokážeme vás nejen edukovat, ale také chránit v rizikových situacích. Ctíme ochranu přírody, neuznáváme krmení zvířat jen pro hezkou fotku a naším cílem je, abyste se o ekosystému a místním životě dozvěděli co nejvíce.

Většina klientů tak s námi stráví minimálně dva týdny cestování, začínáme džunglí, pokračujeme přes vnitrozemí, sopky, vodopády, sopečná jezera, poznáváme místní etnické menšiny, kulturu a pokračujeme na panenské ostrovy, kde se na závěr dovolené koupeme v teplých vodách indického oceánu, šnorchlujeme, jezdíme na kajacích a pochutnáváme si na čerstvých rybách při ohýnku na pláži. Po všem tom dobrodružství vás zase v pořádku dopravíme na letiště a tady naše společná cesta končí. Ne však úplně, s většinou našich klientů se natolik spřátelíme, udržujeme kontakt i nadále a rádi se setkáváme také v Česku, což mě neuvěřitelně těší a myslím, že to mluví za vše 😊

Co ty a džungle? Kurz přežití v džungli máš za sebou? Jaké, pro tebe nejvíc exotické zvíře, jsi měla možnost v džungli pozorovat?

Všechny programy, které nabízím, jsou mnou osobně sestavené a odzkoušené. Treky do džungle jsou tím největším zážitkem, který můžete ve svém životě prožít a to opravdu nepřeháním, potvrdilo nám to již spousta klientů 😊 Většina lidí má z treku strach, bojí se zvířat. A já to chápu, taky jsem se poprvé bála. Ale víte, co je na tom to nejúžasnější? Jakmile vstoupíte do džungle, ocitnete se v jiném světě. Ve světě, kde cítíte naprostý klid, nic vám nemůže ublížit, pokud jdete s dobrým úmyslem. Strach okamžitě opadne, vy cítíte, že jste pouhým návštěvníkem v něčem ohromném, příroda vás naprosto pohltí a vy poznáváte každý detail s velkým respektem a pokorou. Tento zážitek změní vnímání světa každého z nás.

Nejexotičtější zvíře je beze sporu Orangutan, obzvlášť když jdete na několikadenní trek opravdu hluboko do džungle a pozorujete skutečně divoké Orangutany. Tygra, slona ani nosorožce jsem ještě nepotkala, ale mnohokrát jsem měla možnost vidět čerstvé tygří stopy, kdy jsme se pohybovali v jeho teritoriu a řeknu vám, jen tohle vám stačí k ohromnému zážitku.

Pro ty hodně odvážné organizujeme také pozorování krokodýlů na řece Gedang, měla jsem možnost spatřit třímetrového krokodýla, na takový zážitek se také nezapomíná 😊

Při cestování světem máme tendenci srovnávat a hodnotit. Co bys ve způsobu života na Sumatře vyzdvihla a měla-li možnost, aplikovala do života v Česku?

Na Sumatře panuje neuvěřitelná pohoda, nikdo se ničím nestresuje, nikam nespěchá, když něco nefunguje, čekáte klidně pár dnů, než se někdo zastaví, aby problém vyřešil. Panuje tady tzv. gumový čas a jestli mě Sumatra něco naučila, tak je to právě žít přítomným okamžikem, nevztekat se, nespěchat a nechat věci plynout. Ale nebylo to jednoduché 😊

Určitě máš nějaké zkušenosti s úřady, zdravotnictvím...zkus nám to nějak krátce shrnout ve srovnání s Českou republikou.

To bychom si tady povídali ale hodně dlouho 😊 Indonésie je byrokratická země, získat jedno obyčejné razítko může trvat i týdny. Jen prodloužení víza o 30 dní zabere týden…

Zdravotnictví je tady na vysoké úrovni, musíte ale vědět, kam přesně se vydat. My to samozřejmě víme, takže vás v případě potřeby určitě nenecháme na holičkách. Navíc, v každé vesnici nejdete kliniku, kde zvládnou bez problémů vyřešit drobné potíže. V závažnějších případech už musíme do nemocnice v Medanu, kde je profesionální přístup, čistota a anglicky mluvící specialisté.

Na který aspekt lokální kultury sis musela zvykat nejdéle?

Nejdéle mi asi zabralo naučit se prát v ruce 😊 místní ženy totiž stále perou prádlo v řece, jen málokdo si může dovolit takový luxus, jako je pračka. A i ta pračka je hodně vzdálená té, kterou máme doma my.

Taky mi dělalo dlouho problém pochopit místní mentalitu, raději vám vše odsouhlasí, než aby přiznali, že třeba neví nebo nerozumí otázce. Můžete se tak například zeptat na cestu, jak je to daleko, místní vám řeknou, že je to kousek, za rohem. A tak jdete, jdete a když ani po 10 kilometrech v prudkém dešti nedojdete do cíle, udržuje se vnitřní pohoda celkem těžko 😊 proto jsem se naučila doptávat se na jednu věc raději několikrát různými způsoby, abych se ujistila, že si skutečně rozumíme a že dotyčný skutečně ví, co mi říká.

Jinak jsem se přizpůsobila místním zvykům poměrně rychle, resp. jsem našla kompromis mezi životem v česku a životem na Sumatře 😊

Jak se k tobě jako k cizince místní chovají? Jací vlastně jsou místní?

Místní lidé jsou neuvěřitelně přátelští a vstřícní, cizince mají rádi. Malé děti za vámi budou pobíhat a už z dálky na vás budou s úsměvem mávat. Puberťáci se vás budou nadšeně ptát, jestli se s vámi mohou vyfotit a u toho se budou stydlivě chichotat. Na Sumatře se z vás stane nejen milionář (1.000.000 místní měny = 1500 našich korun), ale taky celebrita 😊

Mě už v mém okolí znají, už nevzbuzuji takové pozdvižení, lidé se ke mně chovají s úctou, jsou rádi, že jsem tady, dávám jim práci, pomáhám se vším, co je potřeba a stejně tak jsou i oni nápomocní mně.

Jaký je běžný život indonéské ženy? V čem se liší od tvého?

V drtivé většině rodin jsou ženy doma a starají se o domácnost. Což většinou představuje péči o děti, udržování pořádku v domě a praní prádla. Místní ženy moc nevaří, veškeré stravování probíhá na ulici, v různých malých stáncích se smaženým jídlem či ve warunzích, což jsou malé místní hospůdky. Jen málokterá z nich má práci a když ano, jde o malý přivýdělek ve stánku s jídlem, malý obchůdek s různým drobným zbožím nebo vypomáhají na rýžovém poli.

Od mého způsobu života je tak ten jejich diametrálně odlišný. Ženy se zde vdávají velmi mladé, ihned zakládají rodinu, netouží po cestování, vzdělání, nezávislosti. Chtějí být co nejdříve zabezpečené po boku dobrého muže. Do značné míry v tom hraje roli náboženství a  chudoba a s tím spojené životní podmínky.

Co je pro tebe zásadní při cestování světem, abys z něho objevovatel odnesl co nejvíce hodnotných zkušeností?

Nevyhýbat se místním lidem, snažit se co nejvíce času trávit společně, poznávat jejich zvyky, tradice, jazyk i způsob myšlení. A právě proto nesekáme komerční zájezdy, každému cestovateli se věnujeme individuálně a děláme maximum, aby si ze svých cest odvezl skutečné poznání Sumatry, místní přírody, kultury i obyvatel. Aby se toto poznání promítlo do poznání sebe sama, otřáslo našim egem a pomohlo nám pochopit své postavení na planetě Zemi.

Za cesiposvete.cz můžeme říct, že nás Lenka svým vyprávěním o Sumatře zaujala natolik, že naše další návštěva Indonésie bude s největší pravděpodobností směřovat právě na tento ostrov. Jedinečnost místní fauny a flóry, různorodost kultur, vůně kávy, durianu a hřebíčkových cigaret...začínám hledat letenky a myslím, že se Lenky přece ještě zeptám na pár tipů před cestou!