Ubud je vyhledávané a navštěvované místo pro svůj kulturní a duchovní život. A nejen to, v Ubudu jsou nádherná rýžová políčka, kde se lze procházet, odpočívat, houpat se na houpačkách nebo si dát něco dobrého k jídlu či pití. Bohužel popularita místa sebou nese i množství turistů. Mám pro vás tipy na procházky mezi políčky, které si lze užít i bez davu turistů.  

Nejznámější rýžové terasy na Bali  

Hlavní atrakcí pár kilometrů od Ubudu, jsou rýžové terasy ve vesničce Tegalalang. Rýžové terasy jsou opravdu krásné a vážně stojí za procházku, ale musíte se trošku obrnit trpělivostí nejen kvůli množství turistů, ale taky kvůli různým výběrčím vstupného a příspěvků. Vesnice je přírodní památkou a za vstup do ní zaplatíte 10 tis. IDR. Ovšem na políčkách narazíte na spoustu samozvaných výběrčích, kteří vybírají „donation“nebo si rovnou řeknou o stejnou částku jako je vstup do vesnice. Pro tyhle chlapíky je lepší mít připravené drobné bankovky, příp. ostré lokty pokud nechcete zaplatit. ☺ Terasy jsou rozsáhlé, takže vám i s focením a nějakou zastávkou můžou zabrat klidně 3-4h. Doporučuji vyzkoušet také jednu z houpaček, který je po terasách požehnaně. Cena je 100-150 tis. IDR. Houpat se nad rýžovými terasami je opravdu zážitek. 

Jak se vyhnout turistům? 

Přímo v Ubudu se také můžete procházet mezi rýžovými políčky. Nejedná se ovšem už o terasy, ale o procházku v přírodě s výhledem na políčka. První trasa je známější - Campuhan Ridge Walk. Podnikla jsem ji na večer s minimem turistů. Předpokládám, že přes den jich tam ale bude víc. Trasa je krátká a bohužel jednosměrná. Můžete samozřejmě udělat okruh, ale už nepůjdete přírodou, ale po rušné silnici. Trasa začíná u chrámu, tam se napojíte na chodníček a můžete se kochat okolní přírodou. Při dobré viditelnosti lze v dálce spatřit i sopku Agung. Poté už se dostanete mezi políčka, kde je sem tam nějaká vilka. Nedokázala jsem rozluštit, kde je vlastně konec, takže jsem ji ukončila v Karsa Kafe a šla zpět. 

Nečekaně hned vedle Campuhan Ridge Walk je téměř neznámá trasa v aplikaci maps.me nazvaná jako Rice Field Walk. Trasu můžete začít u muzea Puri Lukisan, které obejdete (nenechte se zmást úzkou pěšinou), nebo v ulici Jl. Kajeng. Dá se udělat okruh a napojit se na cestu zpět k muzeu. Cestou budete míjet Sari Organik nebo Cafe Pomegranate. Na téhle trase jsem potkala minimum turistů, za to jsem potkala spoustu místních, kteří pracovali na poli a sklízeli rýži. Je celkem zajímavé vidět zblízka, jak se vlastně rýže sklízí. Vyklepává se z dlouhých stébel rostlin do připravených košů. A to vše ručně. Trasa dál vedla podél potoka, kde jsem pro změnu narazila na koupající se děti. Nebo o kus dál na starého pána prodávající kokosy. Na konci trasy jsem se stavila v Cafe Pomegranate na výborné kafe s výhledem na políčka.